Přenos nečistot z WC do doja je prostě problém a je to vlastně opravdu hnusné.
Když jsem před lety poprvé přicestoval do Japonska a šel do Kódokanu v Tokiu, první s čím jsem se setkal dříve než jsem mohl přistoupit k pultu na recepci, byla povinnost se vyzout. Jako bych šel na návštěvu, úplně stejně. Všiml jsem si jednak u stěny stojících botníků a v nich vzorně srovnaných bot. A také toho, že Japonci kteří jdou jen pro informaci na recepci a nebudou pokračovat dále do budovy si předpisově srovnávají boty vedle sebe, špičkami směřujícími zpět ke dveřím tak, aby při odchodu do nich vklouzli pomocí obouvací lžíce nebo bez ní a rovnou šli. Je to v místě, kde končí linoleum a začíná dřevěná, perfektně nalakovaná podlaha. Ta podlaha je pak všude dále v objektu a chodí se tam na boso. To s těmi botami udělají všichni bez rozdílu. A vy to automaticky uděláte jako oni, protože nechat tam po česku rozkopnuté boty, nejlépe jednu podrážkou vzhůru….to tam prostě nedáte..
Kultura zouvání se a srovnaných bot je všudypřítomná. Perfektně sedí k celkovému chování Japonců, které je založeno kromě jiného na respektu k druhým, nezasahování do prostoru ostatních, trpělivosti a disciplíně a také kultu všeobecné čistoty. I staré ošlapané lino, které má hodně jizev nasbíraných letitou zátěží, je udržováno v čistotě. Jako všechno okolo. Nemělo by to být pro sportovce z ranku bojových sportů používajících tatami zase tolik k divení, protože v Japonsku se s tatami (byť trochu jiného provedení než je to na judo a karate, apod.) setkáte i v mnoha bytech a rodinných domech. A na tatami se prostě v obuvi nevstupuje, to víme.
Japonští středoškoláci jdou trénovat na tatami
Ale oni to mají promakané ještě dál. Toalety – tolik známý problém s udržováním čistoty nejen mís a pisoárů, ale také podlah kolem nich a přenášení bakterií a nečistoty v jejich blízkosti často hojně se vyskytujících. To, co známe dnes z mnohých středních a vysokých škol v Česku, kdy studenti a profesoři přijdou do budovy v botách z venku našlapaných v kdečem, tráví v nich den v učebnách a navštěvují v nich WC (byť ne vždy a ve všech školách,) tak na to můžeme v Japonsku zapomenout.
Na školách, kde jsme trénovali je systém zaveden prakticky jednotně. Boty se zouvají v místě, kde překračuje příchozí bod vstupu do budovy. V ruce s nimi dojde student k botníkům, v nichž jsou jednotné přezůvky. Koneckonců, ke školní uniformě se to hodí, když ani obuv není ve stylu „každý pes, jiná ves.“ Stejně jako jednotná černá barva střevíců na ven. Někde mají jednu barvu přezůvek přidělenou děvčata a druhou chlapci. Přihrádka v botníku mívá číslo a to má svého majitele. Až po přezutí a uložení bot do botníku je možné pokračovat do objektu školy. Tak tedy je vyřešeno oddělení venkovních a vnitřních prostor, nicméně bez toalet.
Když jsem se poprvé setkal s pantoflemi (někde gumové pantofle, někde klapající dřeváky) na WC, došlo mi hned proč tam těch asi pět párů je. Byl jsem v ponožkách a v těch se mi k pisoáru nechtělo, i když musím přiznat, že tam bylo dokonalé čisto. Přišly naprosto vhod. A tak nějak jsem si uvědomil, že je to tak jednoduché řešení jak zabránit tomu aby se nestávalo to, co je u nás běžné. Při tréninku se sebere děcko, ale umějí to i dospělí a na boso se vydají po schodech a chodbou na záchod, aby se pak jeden či druhý vrátil na tatami a pokračovali v tréninku. S našlapanými chodidly tam, kde skutečně bosky normálně nikdo být nechce. A předal na nohách nasbíraný materiál ostatním. O mytí rukou nemluvě, jeden by myslel, že tohle v dnešní době už máme za sebou, ale nestačím se často divit, kolik dětí po WC u nás prostě kohoutek s vodou nepotřebuje.
Jde se na WC, tak pěkně přezout
V Japonsku tak řeší, jak jednoduše a hygienicky správně oddělit tři základní prostory, v nichž se musí lidé pohybovat a které spolu nejsou úplně v souladu. Funguje to perfektně, nikdo s tím nemá problém, každý to automaticky dodržuje a nemusí řešit zbytečné problémy související s následky špatné hygieny. Prostě nejsou líní se přezouvat a mají ošetřeno, aby měli do čeho. Bonusem je, že srovnané boty jsou prostě praktičtější, než námi oblíbená hromada rozkopaných škrpálů. Jednoduché.
A takto krásně se nakazí česká výprava …bohužel to návratem domů končí 😊🤷♂️